Víme ještě, jak chutnají potraviny?

23. 04. 2015 11:07:42
Popisování chutí a vůní čehokoliv si tak trochu neprávem získalo punc jisté nadutosti a snobství, který vyvolává způsob života, jaký v posledních desetiletích jako ta „civilisovaná“ část lidstva vedeme. Život se zrychlil, na spoustu věcí není čas, jídlo do sebe hodíme ve spěchu, aby nám neuteklo něco důležitějšího. Navíc, to co jíme, v nás většinou ani nevyvolává chuť zkusit popsat, jak to chutná. Rozmanitá a široká paleta chutí a vůní se smrskla a jednotlivé chutě se k sobě přiblížily.

Díky průmyslově vyráběným a stále stejnými umělými aditivy dochucovaným a dobarvovaným potravinám se chutě spíše slévají v několik základních universálních. Místo chutí sledujeme, jestli náhodou potravina neobsahuje tuky, najednou nám nečiní potíže do svého slovníku spojeného s potravinami zařadit slova jako transmastné kyseliny nasycené i nenasycené, bifidus activ, sacharidy, glutamáty, kyselina benzoová, uhlohydráty apod.

Léta zaužívaný systém dělení chutí na základní sladké, slané, kyselé a hořké se najednou musí rozšířit o nový typ chuti, kterou naši předci neuměli pojmenovat, protože ji neznali. Chuť umami. A světe div se. Umami je chuť, kterou v nás vyvolávají glutamany (soli kyseliny glutamové) a podobné dobroty, kterých jsou dnešní (p)otraviny plné. Tento typ chuti objevil a popsal na začátku 20. stol. jistý japonský profesor Kikunae Ikeda. Nicméně vzhledem k tomu, že tato chuť je historicky obsažena v japonské kuchyni, nelze mu to mít za zlé.

Jak se glutamany dostaly do ostatních potravin po celém světě? Tak jako za popularizaci instantní kávy mohla druhá světová válka, mohla tato válka také za rozšíření glutamanů. Američtí vojáci v Tichomoří zjistili, že zatímco jimi fasované potraviny chuťově za moc nestojí, ukořistěný japonský komisárek je mnohem chutnější. Armáda začala bádat, až zjistila, že za pocitem lepší chuti stojí právě glutamany. Zjistilo se totiž, že v mozku působí na ty části, které mají za úkol vnímání chuti a zjednodušeně řečeno je pak jedno, jak pokrm ve skutečnosti chutná, protože mozek ovlivněný glutamáty vysílá na všechny strany signály „zalité sluncem“ a máme pocit, že nám to chutná. Dnes jej obsahují všechny dochucovací směsi typu Podravek, Veget, apod.

Článků věnovaných tématu glutamanů je na internetu nepřeberné množství, proto jsme se rozhodli další nepřidávat a zájemce o podrobnější informace odkazujeme na ně. Bohatě stačí, jak jsou glutamany zamořeny potraviny, a proto jimi nebudeme více zamořovat i internet ;-) .

A pokud najednou chceme nějaké chutě rozlišit a popsat, tak nám chybí schopnosti i slova. A z popisování chutí se stává cosi nepatřičného, co na ostatní působí přinejmenším jako hra na snoba. Nemyslím tím, že bychom měli jíst a pít každý den jen to nejvybranější, co nám naše možnosti skýtají. Ve smokingu taky nechodíme každý den. Ale pokud nás budou zajímat jen transmasné kyseliny, lokalita původu a zda to je nebo není dostatečně bio, to je dle mne určitá foma nadutosti. Setkávám se s lidmi, kteří kupují a jedí potraviny jen kvůli tomu, co obsahuje etiketa a chuť je zase až tolik, ne-li vůbec, nezajímá. Ale je dostatečně cool chodit celý den s plastovou lahví, jen podle ceny, prémiové vody v ruce.

Kolik lidí je schopno v jídle, které dostane na stůl, jen podle chuti poznat, z jakých surovin bylo uvařeno? Položím řečnickou otázku. Jasně, u některých pokrmů by měl potíž nalézt vhodné názvy surovin i erudovaný chemik, namítne šťoural. Ale o těchto pokrmech se nebavíme, protože pravá chuť je zde důmyslně skryta za něco, co v nás vyvolává jen zdání toho, že nám to chutná.

Znovuobjevování a rozpoznávání chutí může být nejen zábava, ale způsob výběru potravin, který je nám bližší a přirozenější, než jen trpět obsesí čtení etiket nebo v případě druhého extrému se nezajímat vůbec o to, co do svého pupíku dostaneme, jen když je na to zrovna sleva.

Jídlo může být nejen nutnost vyžadovaná pro fungování našich fyzických schránek, ale také zdrojem malých, každodenních radostí a obohacením jinak více či méně všedních dnů. Kde jinde než u jídla, nemusíte brát život tak vážně.

Autor: Radim Pazdera | čtvrtek 23.4.2015 11:07 | karma článku: 18.75 | přečteno: 1123x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 530 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1480

Očas mám vyhraněné názory a nestydím se za ně ani za cenu, že musím pod tíhou smysluplných argumentů svůj pohled na věc někdy změnit. Přestože častým tématem je u mne gastronomie, protože se v ní pohybuji, a také provozuji svůj blog pro požitkáře (Zde), nejsem foodkritik a ani se o to nesnažím. Naopak. Udivuje mne, kde mnozí z nich berou tu sebejistotu hraničící až s nadutostí, vyjadřovat se bez hlubších znalostí k něčemu, na co nikdy neměli dost odvahy sami dělat a místo chytrých řečí si vlastní podnik otevřít a všem to "natřít".

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...